Mediace je moderní metoda mimosoudního řešení sporů spočívající v řízeném procesu hledání souladu mezi skutečnými zájmy a potřebami účastníků. V případě úspěchu je výsledkem mediace dobrovolná, vzájemně přijatelná dohoda. Nejde přitom o jakýkoli kompromis, ale zpravidla o skutečné urovnání sporu umožňující další spolupráci stran v budoucnu.

---

V případě neúspěchu není mediace překážkou soudnímu nebo rozhodčímu řízení ve stejné věci, ale:  
·         tam, kde soudce rozhoduje autoritativně ve prospěch jedné a  neprospěch druhé strany, vede mediátor strany k nalezení jejich vlastního řešení, které bude oboustranně přijatelné; 
·         tam, kde soud vede zdlouhavé formální řízení, umožňuje mediace vyřešit spornou situaci zpravidla během jednoho až dvou tříhodinových sezení;
·         tam, kde soudní řízení vyžaduje investice do soudních poplatků, právního zastoupení a znaleckých posudků, nabízí mediace podstatně levnější cestu k cíli.
Ačkoli mediace nemůže zcela nahradit soudce či rozhodce, protože některé spory (a někdy i někteří účastníci) vyžadují autoritativní rozhodnutí, mediace přesto nabízí pro celou řadu situací efektivní, tj. rychlejší a levnější, řešení, při kterém účastníci zůstávají po celou dobu naprostými pány toho, co je nakonec dohodnuto a odsouhlaseno. „Kouzlo“ mediace spočívá v dovednosti mediátora vést strany sporu nejprve k odbourání vzájemných psychických bariér, následně k pochopení skutečných potřeb sebe sama jakož i protistrany a nakonec ke společnému hledání shod a synergií mezi potřebami, které se stanou základem dobrovolně uzavřené dohody. Díky své vysoké efektivitě a relativní jednoduchosti je mediace v zemích anglosaského světa a také řadě zemí západní Evropy již po desetiletí první alternativou, jíž se strany sporu snaží dostat ze situace, která je proti sobě postavila.
Po podnikatele je mediace možností jak řešit vnitro-firemní spory mezi společníky, mezi útvary jednoho podniku či podniky jednoho holdingu, mezi nadřízeným a podřízeným pracovníkem. Mezi firmami pomáhá mediace ve sporech mezi dodavateli a odběrateli, věřiteli a dlužníky, členy konsorcií a clusterů, účastníky projektů nebo prostě sousedy v jedné průmyslové zóně. Ve většině těchto situací by pravděpodobně jedna či druhá strana, jakož i jejich vzájemný vztah, utrpěly nevratné škody, pokud by jedna ze stran byla plně uspokojena a druhá podlehla, jak tomu bývá u sporů řešených soudně. Naopak mediace dává šanci na nalezení často překvapivé shody nebo alespoň kompromisu, které účastníkům umožní vzájemné pochopení, soužití či dokonce spolupráci. Jediným nutným předpokladem je souhlas obou stran sporu s mediací a špetka dobré vůle dobrat se prostřednictvím mediace k přijatelnému řešení.
připravil: Václav Šmejkal